Určitě si budete myslet, buď že jsem si to vymyslela anebo, že je to málo strašidelné a že to nepatří do této rubriky. Já jsem si to totiž nevymyslela a ani mi to nepřišlo v tu chvíli nestrašidelné...
Tento příběh se mi stal v úterý. Jako každý večer jsem se byla osprchovat a pak nahoru do svého pokoje. Tam jsem si pustila Ordinaci v růžové zahradě. Až skončila jako vždy jsem šla k televizi a hlavním vypínačem jsem ji vypnula, protože mi na ovladači nefunguje tlačítko" vypnout".
Pak jsem si šla samozdřejmě lehnouut, ale protože jsem neměla rožnutou lampičku tak jsem se bála. Ale strašně. Měla jsem takový strach, že jsem se bála pohnout.
Ale nakonec jsem se přece jen pohnula, protože se mi špatně leželo na zádech. Překulila jsem se na pravý bok a byla jsem tak otočená ke stěně.
Hned potom jsem uslyšela zvuk, při kterém mi tuhla krev v žilách. Bylo to, jako by někdo nebo něco na půdě škrábal nechty o naši dřevěnu podlahu, která tam je nově.
Málem jsem zakřičela,když jsem to uslyšela.
Nemohl to být nikdo z naší rozrostlé rodiny, protože o půl desáté by nikdo nelezl na půdu. Ale i kdyby to bylo neodkladné na ráno musel by být velice potichu a strašně opatrný, protože už spala moje tříletá sestřička a čtyř měsíční bráška. Navíc, kdo by si ničil nechty o podlahu a proč by to vůbec dělal??
Do dnes je mi záhadou, co se tu noc stalo a zřejmě to nikdy nezjistím. Možná to byla jen banální záležitost..., ale co když ne??




Teda kdyby semi něco takovýho stalo, asi bych už tam nikdy neusla
.to tě obdivuju!