Jako obvykle jsem po škole byla sama doma, když v tom zazvonil telefon.Byla to moje babička. Bez jakéhokoli pozdravu mi ale s panikařeným hlasem řekla: "Ať se stane, co se stane, za žádnou cenu neotvírej dveře a zavolej policii!" A pak jsem už jen slyšela pípání pevné linky! Přesně v tom momentě zazvonil zvonek u dveří. Automaticky jsem chtěla jít ke dveřím a otevřít, ale pak jsem si vzpomněla na babiččino varování. Zvonek zvonil a zvonil... Připadala jsem si jako blázen, ale vytočila jsem 112. Policie k nám okamžitě poslala hlídkový vůz. Pak už jsem slyšela z venku hlasy svých rodičů. Když jsem otevřela dveře viděla jsem jak policisté odvážejí nějakého muže v poutech. Moje máma mě v slzách objala.
"Ten můž je hledaný vrah, díky bohu že si zavolala policii !!!"
" To ano ale jen proto, že mi to babička poručila" , řekla jsem. V tom jsem viděla že můj táta má v očích slzy.
" Babička ? To není možné!" řekl. "Právě jedeme z nemocnice, babička dnes ráno zemřela na infarkt!"




ooo...tak to je hafec
to musela být skvělá babička (když eště žila) , když chtěla eště varovat vnučku...